Cyrilometodějská církevní ZŠ Brno

Filmový festival „Jeden svět na školách“

Žáci 7. – 9. tříd se zúčastnili koncem března filmového festivalu „Jeden svět“, který pořádá společnost Člověk v tísni. Sedmé a osmé třídy shlédli dokumentární filmy „Neviditelné dívky“ a „Tak to vidím já – Pepa“, devátým třídám byl určen film „Chci být někdo“. Po projekci vždy následovala diskuze s žáky o problémech, které dané filmy znázorňovaly. Bližší informace jsou také na www.jedensvetnaskolach.cz.

Tak to vidím já – Pepa
Čtrnáctiletý Pepa žije se svými rodiči v severních Čechách. Už od svých sedmi let tráví každou volnou chvíli na brigádách a vydělanými penězi přispívá do rodinného rozpočtu svých nezaměstnaných rodičů. Více než hračky ho vždy zajímalo, zda budou mít doma druhý den co jíst a čím topit v kamnech. Mrzí ho, že se na něj lidé v okolí dívají často skrz prsty. Jeho snem je vyučit se, mít vlastní dům a rodinnou pohodu. A kdyby se na něho usmálo štěstí, a on vyhrál milion, koupil by rodičům kola a brusle a začali by si užívat spokojený život.

Neviditelné dívky
Maria, Maiken a Silan ve škole nikdy nepatřily mezi třídní oblíbenkyně. Kvůli své stydlivosti se vždy stranily kolektivu a najít si kamarádku pro ně byla nepřekonatelná překážka. Ve třídě si často připadají, jako by byly pro ostatní neviditelné. Nejlépe se cítí v kůži svých postav v interaktivní počítačové animaci, kde se mohou vzájemně svěřit svými problémy – s osamělostí, ale i šikanou ve škole. Všechny tři ale dobře vědí, že své problémy nevyřeší útěkem do umělého světa imaginárních postav, ale tím, že se jim dokážou v reálném životě postavit čelem.

Chci být Někdo
Hlavními postavami snímku je pětice studentů, kteří mají před sebou poslední ročník na elitní střední škole v čínském velkoměstě Čonking. Závěrečné zkoušky rozhodnou, zda se jim podaří dostat se na jednu ze dvou nejprestižnějších univerzit v zemi. Šance není moc velká – na tyto univerzity se totiž každý rok hlásí přes deset milionů uchazečů. Uspět může ale jen zlomek z nich. Výuka v tonkinské škole proto začíná v sedm hodin ráno a končí v půl jedenácté večer, od pondělí do soboty. Pro řadu studentů, kteří pocházejí z chudého venkovského prostředí, je studium na některé z univerzit jednou z mála možností postupu na sociálním žebříčku. Ve filmu sledujeme studenty během úmorné školní dřiny i ve vzácných chvílích volna. Snímek zároveň zrcadlí nastavení čínské společnosti na maximální výkon, které je důležitým faktorem čínského hospodářského zázraku.

Školní křížová cesta

Ve středu 24. března 2010 se na naší škole uskutečnila modlitba křížové cesty. Příležitost zastavit se v postní době mohli využít žáci obou stupňů školy, učitelé a další zaměstnanci školy, rodiče žáků i všichni ostatní zájemci. Tato modlitba křížové cesty byla obětována zejména za mládež v naší republice v souvislosti s Týdnem modliteb za mládež, který vyhlásila Sekce pro mládež České biskupské konference. Školní křížové cesty se zúčastnilo více než 60 dětí, tato hojná účast mile překvapila i samotné organizátory. Křížovou cestou po chodbách školy prošel zástup dětí a několika dospělých postupně skoro celou budovu školy. Zastavení křížové cesty byla umístěna v různých třídách, které zdobily obrázky jednotlivých zastavení. Vydařené ilustrace, u kterých se vždy děti seskupily ke krátkému zamyšlení, byly dílem žáků čtvrtého a pátého ročníku. V každé třídě jeden ze žáků přečetl k danému zastavení tematické rozjímání. Cestou k dalšímu zastavení všichni společně zpívali sloku písně „Byl jsi tam“. Křížovou cestu nakonec završil spirituál školy, P. Pavel Šenkyřík, závěrečným požehnáním. Celá křížová cesta byla pěkným zklidněním uprostřed školního ruchu, srozumitelným způsobem přiblížila žákům Kristovo utrpení a učitele povzbudila k dalším duchovním aktivitám ve škole. Fotky ve fotogalerii tak všem připomínají, že i škola může být místem setkání s živým Ježíšem.

Scénka 6.B v kostele sv. Janů

V neděli 18. 4. vystoupili žáci 6.B při mši svaté v kostele sv. Janů. Hráli scénku "Šedivák" - příběh ze života Dona Bosca. Potěšili svým vystoupením nejen místního pana faráře, ale i hojný počet dětí, které tu chodí na dětskou mši svatou v 10,30h. Fotky můžete shlédnout ve fotogalerii.

Jak slaví naše škola den sv. Cyrila?

Jak již název naší školy napovídá, jsou našimi patrony sv. Cyril a Metoděj. Jelikož jejich svátek připadá na 5. července, a to si my užíváme zaslouženého odpočinku o prázdninách, oslavuje celá škola jejich svátek již 14. února, není-li to právě sobota nebo neděle.

Slavnost začíná sv. mší v kostele u sv. Augustina. Potom je pro žáky připraven zajímavý program, který se liší od běžného vyučování. Prvňáci si povídají, kdo to byli Cyril a Metoděj a hrají na toto téma různé hry.

Pro 2. - 3. třídu byly přichystány tyto dílny: Soluňské pexeso, Cyrilova šifra, Po stopách Cyrila a Metoděje, Píšu, píšeš, píšeme a Skupinová práce. Děti také přemýšlely o tom, jak mohly Konstantinovi a Metodějovi říkat v dětství jejich rodiče. Padly návrhy jako např.: Koníku, Méďo, Kosťo nebo Meťo. Dílny byly hodnoceny velmi dobře, na jedničku byla zúčastněnými žáky ohodnocena dílna „Soluňské pexeso“.

Starší žáci (4.-9.třída) měli také připravené různé dílny. Nejvíc zájemců se přihlásilo na sportovní dílnu a to na Bowling. Druhá v pořadí oblíbenosti byla dílna, ve které se vyráběly dredy. Někteří tančili sambu, jiní pletli náramky, další stříleli v tělocvičně z luku nebo vyráběli meče. V jiné části školy se naopak počítalo, programovalo a skupinka žáků vyrazila bruslit na „Kravák“. Všichni se dobře bavili, přiučili se něco nového a velmi příjemně prožili tento pro nás významný den.

Velké poděkování patří v prvé řadě všem učitelům, kteří pro nás celý program připravili. Děkujeme a těšíme se na příští oslavy

Martin Slováček

Mise do ČT

Dne 16.3. 2010 v 10:00 hod. vyrazila skupina navštěvující Seminář z ČJ na expedici do České televize. Nastoupit do tramvaje bylA pro naši skupinu jednoduchá zkouška, ale čekali nás horší. Po obtížnějším výstupu z šaliny jsme se „sešikovali“ na zastávce a s pokřikem jsme vyrazili na Jezuitskou ulici č. 7, přímo do středu České televize. V převleku za třídu, která jde na exkurzi, jsme se pokusili dostat přes turnikety, ale marně, museli jsme počkat na našeho zvěda Romana Ondrůje. Ten nás se svou kartičkou hravě protáhl dovnitř. Vevnitř jsme se museli chovat tiše a obezřetně, aby nás nikdo neslyšel. Bohužel nás čekala nejtěžší zkouška - výstup na vrchol ČT. Po obtížném výstupu a následném školení na vrcholu jsme byli připraveni na následný sestup. Protože Roman tu budovu znal nazpaměť, dokázal s námi projít komplikovaným labyrintem chodbiček, výklenků, a malých komůrek. Když jsme dorazili k našemu cíli, tak jsme tam vyslechli další školení, abychom byli připraveni na zpětný návrat o samotě. Obtížnost školení nás zmohlo natolik, že náš velitel Mgr. Stanislava Peřinová se smilovala natolik, že jsme si mohli dát krátkou přestávku. Poté jsme opět nastoupili od šaliny číslo 4 a v klidu dojeli na základnu. Mise byla úspěšná.
Jáchym Zeman (8.B)